Mechanismus rozpouštění dodatečných souvisejících nákladů

PříspěvekNapsal: 02.03.2010 15:34
od dagmar.mayerova
V procesu zpracování dodatečných souvisejících nákladů (DSN) se uplatňují dva důležité mechanismy:

A. Prvotní rozpouštění DSN na příjemky

Probíhá automaticky při každé změně na záložkách 1 a 4 dokladu DSN. Rozpouštění je prováděno v závislosti na nastavení způsobu: dle množství, ceny, nebo hmotnosti. Každý ze sedmi druhů SN má v globální konfiguraci nastaven způsob rozpouštění zvlášť. Způsob rozpouštění je možné nastavit pouze v případě, že součástí licence Helios Orange je modul Celní sklad. Orientačně je toto nastavení zobrazeno i na záložce 2 dokladu DSN.

B. Realizace dokladu DSN

Realizaci spouští uživatel v přehledu dokladů DSN. Zatížení jednotlivých realizovaných pohybů probíhá tentokrát (nezávisle na nastavení způsobu rozpouštění) v poměru dle evidenčních cen jednotlivých pohybů.
Realizace je rekurzivní proces, jehož tělo má tři fáze:

1. Vyhledání a zatížení všech výdajových pohybů pro danou skladovou kartu
- pro každou položku příjemky, uvedenou na záložce 4, je dohledána skladová karta
- pro tuto skladovou kartu jsou vyhledány všechny položky výdejek a storen příjemek
- na zřetel jsou brány jen ty položky, jejichž datum realizace následuje za datem realizace zpracovávané příjemky ze seznamu na záložce 4
- pro každou takovou položku je stanovena částka zatížení jednotlivými druhy SN
- tato částka se má vůči evidenční ceně této položky ve stejném poměru, v jakém je rozpuštěný SN na položce zpracovávané příjemky vůči evidenční ceně této příjemky
- stanovené částky všech sedmi druhů SN jsou společně zapsány jako výdajová položka na záložku 4 - pohyby
- pokud pro zpracovávanou příjemku není nalezen dostatek výdajových položek, aby mohly být zatíženy celým DSN, jímž je příjemka zatížena, je zbytek zapsán jako SN do stavu skladu

2. Vyhledání všech převodů (dvojic výdejka-příjemka s vazbou)
- pro všechny výdajové položky, které byly v předchozí fázi zapsány na záložku 4, je testováno, zda nemají vazbu na návaznou příjemku a netvoří tak převodku
- pro každou nalezenou návaznou příjemku stanovíme částky jednotlivých druhů SN
- u částečného převodu je opět použita přímá úměra dle evidenční ceny
- stanovené částky SN jsou zapsány jako příjmová položka na záložku 4

3. Poslední fáze je provedena pouze v případě, že předchozí proces nalezne alespoň jeden převod. Podstatou třetí fáze je rekurzivní volání celého popsaného procesu pro vyšší úroveň (tzv. hloubku) sledovaných záznamů na záložce 4. Toto rekurzivní volání zajistí, že na příjemky, které byly v druhé fázi zapsány na záložku 4 jako cíle převodu, je aplikován celý tento proces zatížení DSN. Realizace tedy probíhá stromovitě a je schopna zatížit DSN celý rozvětvený strom meziskladových převodů položek. Proces pracuje až do hloubky dvaceti vnoření. Hloubka vnoření je zapsána jako jedno z polí u každé položky na záložce 4. Prvotní příjemky zde mají hloubku nula, s hloubkou nula je též uživatelem spuštěn proces realizace.